Zhodnocení letního soustředění v Dolním Újezdě

V pátek 2.7.2010 nastal čas, kdy jsme se konečně sešli v našem tréninkovém centru v Dolním Újezdě, abychom zahájili dlouho očekávané pětidenní soustředění.Ve své podstatě šlo spíše o poděkování klukům a jejich rodičům za práci, kterou za tři roky naší společné cesty pro tým udělali.Po prázdninách se kluci rozdělí podle ročníků a je možné, že už si spolu tak jak byli doposud zvyklí nikdy nezahrají. Ale na to v tu chvíli nechtěl nikdo myslet.
Před sebou jsme měli pět slunečných dnů,natěšené rodiče s hlavami plnými nápadů, lednice nacpané dobrotami, co víc jsme si mohli přát!
Všem zúčastněným bylo jasné, že prim bude hrát fotbal.Vždyť krásné fotbalové hřiště přímo v areálu k němu vyloženě vybízelo.A tak se hrálo, a hrálo, a hrálo...Kluci mezi s sebou,kluci s tatínkama, s maminkama, tatínci s maminkama ( mluvím pořád o fotbale ) a když jsme chtěli změnu prostředí, zašli jsme si zatrénovat na umělku u místní školy.Škoda jen, že nám nevyšel původně plánovaný turnaj, když se nám všechna pozvaná mužstva omluvila kvůli nedostatku hráčů.
Ale ne jen fotbalem je člověk živ a tak se díky rodičům valila na kluky jedna akce za druhou.Parádní turnaj v petanque pořádaný tatínkem Ondry Harašty, šipkovaná pod heslem " ztráty jsou povoleny", kterou vymysleli a zorganizovali Milan Hýbl se Šárkou,soutěž ve fotbalové šikovnosti kterou do detailu vymakal Libor Samek,jízda na čtyřkolce kterou si jako obrovské překvapení pro kluky připravil Jirka Pikovský,projížďka na koních, kterou domluvila Katka Bolcárová nebo odpoledne plné her, které vymyslel Pepé Bolcár jr.
No a když už bylo takové vedro, že se to nedalo vydržet, přesunuli jsme se k místnímu bazénu. Kdo by hádal, že koupání bylo na prvním místě, ten by jistojistě prohádal. I zde se hrály těžké fotbalové mače, tentokrát s místními borci o čest a slávu.
No ale přišly i chvíle, kdy se chtělo jen tak lenošit a něco dobrého mlsat.A to byla parketa našeho mistra v kuchyni - Zdendu Janka, který po celou dobu dbal na to, aby nám chutnalo a měli jsme hodně na přidání. Jeho gulášek, rajská,kuřecí plátek či naložený kapřík, to byla prostě paráda! Já být mladší a být ženská....
Příjemnou atmosféru, estetickou složku a hygienickou kontrolu v jednom nám potom zajišťovaly naše maminky, bez kterých by to, přiznejme si, nebylo úplně ono.
A ještě jednu figurku musím zmínit a to našeho pana správce Josefa Bolcára.Sice jste ho nejčastěji mohli potkat v křesle před televizí s otevřenou pusou a zavřenýma očima, ale to on jen tak dělal. Jinak ostřížím zrakem sledoval, jestli mu nečúráme na tůjky nebo netrháme jedno z pěti jablíček, které se mu letos urodily. No a potom se samozřejmě staral o to, aby vše klapalo a fungovalo a to se mu povedlo beze zbytku.
Máte pocit, že jsem na někoho zapoměl? Určitě ano, vždyť vyjmenovat všechny, kteří se zapojili jakkoli do pracovní či zábavné činnosti nelze. Ale myslím že mi bude prominuto, vždyť náš hlavní úkol a cíl se podařilo naplnit a sice, že všichni účastníci byli spokojeni.
Na závěr "soustředění" obdržel každý z malých fotbalových géniů jako dárek fotbalový míč. Škoda jen, že jeden míč jsem předat nemohl.Na Fildu Plhala, jednoho z opor týmu se tentokrát jeho spoluhráči spolehnout nemohli.Jeho strach z pár dnů strávených bez maminky a tatínka byl větší, než chuť rozloučit se s klukama, se kterýma dva roky hrál.
Poslední akci společného týmu máme za sebou.Po vzájemné dohodě mezi trenéry jsme se rozhodli tak, že od nové sezóny povedu tým elévků ročníku 02 já a Aleš Cach a tým ročníku 01 Libor Samek a Michal Tláskal.Věřím že všichni budeme po očku sledovat úspěchy "těch druhých" a že si budeme vzájemně pomáhat a dle potřeby vycházet vstříc.Liborovi s Michalem přeji, ať se jim daří a doufám, že budou na ty "moje" kluky hodní.
No a co my rodiče? I zde není co řešit, vždyť Kučerův bar se síní slávy je pro nás pro všechny!!