Finálový turnaj o přeborníka kraje - Pardubice

Tak první z vrcholů sezóny máme za sebou.těžko říci, jestli úspěšně. Být pátý v kraji , to nezní špatně, vzhledem k tomu jak se turnaj vyvíjel jsem však přesvědčen, že postup do elitní čtyřky a boj o medaile byl víc jak reálný.
Ale možná by chtělo začít úplně od začátku.
Jarní sezóna dopadla možná trochu hůř, než jsme si po zimní přípravě malovali.Přiznejme si, že oproti minulému podzimu nám výkonostně utekly týmy Chrudimi, Pardubic a Vysokého Mýta.S Chrudimí jsme na jaře nezískali ani bodík, Mýto jsme dokázali porazit pouze jednou a s Pardubicemi jsme dokázali snad jednou remizovat.Je pravda, že ostatní týmy se nám dařilo více méně s jistotou porážet ( a to konečně i Českou Třebovou, čehož si cením ),přesto jsme předpokládali, že s prvně jmenovanými týmy uhrajeme jistější výsledky.
Z tohoto pohledu je už samotná účast ve finálovém turnaji krajského přeboru úspěchem.Vždyť třeba Mýtu se to po celkem skvěle sehrané sezóně nepodařilo.
Skupina do které jsme byli nalosováni byla hratelná, ale to si zřejmě myslely všechny týmy. Po dosavadních zkušenostech bylo zřejmé, že případný postup do semifinále povede přes Českou Třebovou a Ústí nad Orlicí.V podstatě jsme se nemýlili, i když výsledky ve skupině byly nakonec velmi překvapivé.
na úvod jsme dostali tradičního soupeře - Českou Třebovou. Opět, jako už mnohokrát se hrálo vyrovnaně, opět jako už mnohokrát jsme to byli my, kdo jako první inkasoval. Naštěstí kluci, byť to byl na turnaji jejich první zápas se nepoložili a neustále se snažili výsledek otočit. Díky dvěma Zajovým pumelicím z dálky se to nakonec i povedlo a velmi důležité tři body byly doma.První cíl se nám povedlo splnit, teď nás čekal cíl další.
Tím byly Pardubice.Dobře jsme se na ně připravili, sehráli jsme s nimi povedený zápas, přesto stejně jako jindy v této sezóně jsme ze hřiště odcházeli poražení.Těžko něco klukům vytýkat, snad jen hrubé individuální chyby, po kterých jsme oba góly dostali. Pravda je , že právě hrubé a až nepochopitelné chyby našich hráčů nás na tomto turnaji doslova a do písmene "pohřbily". Nevím jak si to vysvětlit, ale tentokrát si svoji chvilku "slávy" vybral snad každý.
Vzhledem k tomu, že jsme s prohrou s Pardubicemi tak trošku počítali ( to zní hrozně ), nešli jsme do posledního utkání s Ústím nad Orlicí nijak otřeseni.Pevně jsme věřili, že vyhrajeme a z motivačního hlediska jsme pro to v kabině udělali maximum.Bohužel, hráči tentokrát nesdíleli stejné nadšení a odhodlání jako my trenéři a jejich rodiče.Zápas pro nás nezačal vůbec špatně, snad 7 minut jsme soupeře nepustili do hry, jenže opět nepochopitelně jsme si prakticky z ničeho nechali dát gól. Naštěstí jsme okamžitě vyrovnali a rázem se zdálo, že zápas v pohodě zvládneme.Bohužel, 5 vteřin před koncem poločasu jsme pro mě naprosto nepochopitelně zaváhali při rohu a soupeř opět trestal. Do druhé půle tým Ústí nastoupil se silně defenzivní taktikou, kdy pět jeho hráčů prakticky nepřekročilo půlící čáru a výsledek si z přehledem pohlídal.
Co k tomu dodat? Pro mě jedno z největších zklamání za dobu mé krátké trenérské kariéry. Jednoduše řečeno, vydejchávám to doteď. Tak málo vůle po vítězství, bojovnosti, rvavosti v tak důležitém zápase jserm naprosto nečekal.A právě zde je ta úzká hranice mezi úspěchem a neúspěchem - viz. první věta tohoto článku.
V boji o konečné páté až šesté místo nás čekaly Pardubice "B" a z mého pohledu to byl trochu zápas z nutnosti.To, že ho kluci nakonec zvládli a skončili tak celkově pátí mě přece jen dokázalo potěšit, hořkost z výsledků ze skupiny to však rozptýlit nedokázalo.
Pravidelný čtenář mých článků ví, že bude marně čekat na hodnocení jednotlivých hráčů.Vzhledem k důležitosti turnaje tak učiním alespoň obecně, konkrétní budu pouze při kladném hodnocení.
Filip Plhal - naprostá jistota,jeho hodnocení je ztrátou času, mohl bych ho okopírovat z předchozích článků. Obrana jako celek tentokrát nejslabší výkon jara. Je až k neuvěření, kolik minel a kyksů dokáží udělat pilíře týmu...Záloha se bezesporu snažila. Velkou práci co se týče pohybu po hřišti, napadání a soubojů odvedl Milan Králíček, bohužel ani on ani nikdo jiný nedokázal výrazněji ukočírovat mužstvo a dát hře nějaký řád, který by vedl k tomu dostat soupeře pod stálejší tlak. Útok bojoval, jeho pozice byla vzhledem k tomu jak se hra vyvíjela těžká, přesto dokázal Jonáš Jelínek svým důrazem "připravit" svým spoluhráčům dvě branky a Patrik Hýbl jednu dát.
Odehráli jsme povedenější turnaje s horším výsledkem a horší turnaje s výsledkem lepším. Celkové pořadí jednotlivých týmů je tentokrát asi spravedlivé. Když si ale představím, jak málo chybělo k medaili....

Sestava : Plhal,Harašta,Šilhart,Bolcár,Hrubý,Samek,Pulkrábek,Pikovský,Králíček,Janko,Jelínek,Pechan,Brázda,Hýbl

Výsledky : Svitavy - Česká Třebová     2 : 1 / Králíček2
Svitavy - Pardubice "A"     0 : 2
Svitavy - Ústí nad Orlicí   1 : 3 / Janko
o 5 místo  Svitavy - Pardubice "B"     2 : 1 / Hýbl,Bolcár